7. den - Od křesťanství, přes antiku, až k megalomanským projektům nedávné historie

Už jsme byli na jih i na sever od Jerevanu a tak nás dnes čeká průzkum oblasti východně od Jerevanu. První zastávka je u kláštera Gerhard, nebo správně Gerhardavank, jež nese název po Longinovu kopí, jež ve zdech zdejšího kostela bylo uloženo. Klášter samotný je zapsaný s seznamu světového dědictví UNESCO a jeho dvacet kaplí je velké části vytesáno ve skále. Procházíme v tichosti bludištěm místností a užíváme si úchvatnou atmosféru tohoto místa. Ve skále kolem jsou pak vytesány drobné police a pověsti praví, ze komu se podaří vhodit na polici kámen a ten tam zůstane, tomu se splní jeho přání. Po několika neúspěšných pokusech to vzdáváme. Kousek od kláštera se pak kolem jeskyně kamenů vydáváme na nedalekou vyhlídku. Kdo by si však myslel, že se jedná o značenou turistickou cestu se zábradlím, tak se šeredně mýlí. Stezka vede nejdříve hustým porostem a následně úzkou pěšinou nad hlubokým srázem až na vrchol ve výšce 2020 m n.m. Jakýkoliv chybný krok zde by byl fatální. Výhled z vrcholu do okolní krajiny i na samotný klášter za to však stál. Po stejné cestě se bezpečně vracíme zpátky kolem kláštera až na parkoviště. Podél cesty tu stejně jako téměř všude v Arménii stojí křížové kameny neboli chačkary. Tyto posvátné kameny s hlubokou historií značí mimo jiné i přítomnost Arménců v daném místě. Jeden z nich je dokonce i v Praze na Senovážné náměstí. Dole před autobusem si dáváme tan, což je slaný jogurtový nápoj, který nádherně osvěží.
Nedaleko od kláštera Gerhardavank se směrem k antickému chrámu Garni se nalézá místo s poetickým názvem Symfonie kamenů. Procházíme údolím a s úžasem koukáme na toto dílo přírody, kdy všude kolem nás je nekonečné množství čedičových šestihranných sloupů. Podobné útvary vznikají v lávových polích, které pomalu chladnou a jak se zmenšuje jejích objem, začínají se objevovat trhliny kolmo na tok lávové proudu. U nás se podobný útvar s názvem Kamenné, nebo také Čertovy varhany nalézá například nedaleko České Lípy a všichni je známe z pohádky Pyšná princezna. 
Údolím podél říčky se dostáváme až k místu,  odkud je možné spatřit majestátní antický chrám Garni. Prašnou cestou stoupáme ke chrámu a všude kolem je množství zdejších polodrahokamů obsidiánů, neboli lávového skla. To se dříve využívalo na hroty šípů, oštěpů, výrobu nožů a jiných nástrojů. V současné době se používá na výrobu čepelí v kardiochirurgii. Mimo to jsou mu přisuzovány léčebné účinky i magické vlastnosti. My zatím vystoupali z údolí k chrámu ve výšce 1400 m n.m. Ten v prvním století nechal postavit zdejší král a zasvětil ho slunečnímu bohu Mihirovi. Chrám se však zřítil při velkém zemětřesení roku 1679 a byl rekonstruován až v letech 1969 - 1975. Jedná se o jediný takový chrám v Arménii I na území celého bývalého Sovětského svazu a je od něj krásný výhled do celého okolí. 
Den už začíná být dlouhý, my máme pořádný hlad a tak využijeme nabídky jedné z blízkých restaurací a zajdeme tam na menší hostinu. Každý den ochutnáváme nové a nové věci z Arménské kuchyně tak ani tento oběd nebyl výjimkou. Postupně si dáváme tabbouleh, mandak, tolmu, pečený lilek s houbami a jehněčí kolínka na zelenině. Doplněné lobiem, čočkovou polévkou a kuřecím vývarem. A samozřejmě nemůže chybět lavaš, pořádná porce sýrů a bylinek. No každopádně dnes už večeři vynecháme. Zpátky v Jerevanu pak vystoupíme o něco dříve u monumentu Matky Arménie a zbytek cesty jdeme pěšky. Monument má trošku podobný příběh, jako náš Metronom na Letné. Původně byla na tomto místě socha diktátora na jeho počest. Naštěstí zde nedohlížel na Jerevan dlouho a o pár let později byl nahrazen současnou suchou, která ve dne v noci bdí a drží ochrannou ruku nad Arménskou metropolí. Kéž ji to vydrží ještě mnoho dalších let. Kolem sochy je několik artefaktů vojenské techniky z druhé světové války a nedaleko je i muzeum, které se věnuje především hrdinství Arménů během stejné války. Skrz park Vítězství pak přecházíme opět nad Kaskády k obelisku. Jak jeden z účastníků správně poznamená, tak tak zbytečný a obrovský megalomanský projekt, jako jsou Kaskády snad jinde na světě ani není. Část naší skupinky pak k cestě využije eskalátory a zbytek opět slézá po nekonečném schodišti dolů do města. Dáme osvěžující pivo v restauraci nedaleko od hotelu a těšíme se na další poznávání okolí Jerevanu. Tentokrát vlastně ani pořádně nevíme, kam pojedeme, ale určitě to bude opět stát za to. 



Komentáře